Příběh který změní žívot

Den před Vánocemi jsem šla do supermarketu dokoupit dárky, které sem
 nestihla.
  Když jsem uviděla ten dav lidí, přešla mě chuť a začala jsem si říkat pro
 sebe:
  " Můžu tu čekat věčnost,nic nestíhám,a ješte co všechno musím vyřídit..."
 Vánoce začínají být čím dál tím stresovanější, kdyby se tak dal celý ten
 zhon přespat!" Nakonec sem se přece jenom probojovala do oddělení s
 hračkami a začala jsem nadávat na ceny, říkajc jestli si vůbec moje děti
 budou s těmito hračkami hrát!!!
  Když sem tak bloudila po regálech,tak jsem uviděla jednoho 5
 letého chlapečka, ketrý si k sobě tulil jednu panenku. Měl strašně smutný
 pohled přitom,když hladil panenku po vlasech. Potom se otočil k jedné
 starší dámě a říkal jí: Babi, jseš si jistá že mám dost peněz,abych koupil
 tuto panenku?'' Starší dáma mu odpověděla:,,Víš ty sám, že nemáš dost
 peněz, zlatíčko!!'' Potom poprosila vnuka,aby na ní chvilku počkal, že se
 jde na něco podívat Rychle odešla. Chlapeček ještě stále měl v náručí tu
 panenku. Nakonec jsem k němu šla a ptala jsem se ho:,,Komu chceš koupit tu
 panenku?''
  ,,Tuto panenku chtěla moje sestřička k Vánocům ze všeho nejvíc, byla si
 jistá, že jí panenku Ježíšek přinese pod stromeček.
 ,,Tak když jí tak chtěla, tak jí to Ježíšek přinese k Vánocům.
 '' Ne,ne,tam kde je nemůže Ježíšek přinést dárky. Aby panenku
 dostala,musím jí dát mamince,aby jí sestřičce odevzdala,až tam půjde''
  Oči mu přitom ještě víc zesmutněly. "Moje sestřička šla k Ježíškovi,aby
 byla s ním. A tatínek mi povídal, že i maminka za chvilku půjde
 za Ježíškem, tak jsem si myslel, že by jí tu panenku mohla vzít."
 Potom mi ještě ukázal jednu milou fotku,na které se usmíval. "Tuto fotku
 by sem jí chtěl též poslat,aby na mě nikdy nezapomněla. Mám velmi rád svou
 maminku a chci, aby neodešla, ale tatínek říkal, že musí odejít, aby mojí
 sestřičce nebylo smutno."
 Potom se zase podíval s těma jeho smutnýma očima na panenku. Rychle jsem
 si vyndala peněženku a nepozorovaně jsem si z ní vybrala peníze a řekla
 jsem chlapečkovi: "Pojď, přepočítáme tvoje peníze,jestli budou stačit na
 tu panenku."
 Rychle jsem přidala k penězím, které mi podával, ty svoje, tak, aby si
 toho nevšimnul a začali jsem počítat. Bylo dost peněz na panenku a ještě
 mu i zůstalo. Clapeček zavolal: "Děkuju Ti Bože, že si mi dal dost peněz."
 Pak se na mě podíval a řekl: ,,Víte,včera jsem poprosil Boha, aby mi dal
 dostatek peněz na panenku,aby jí mohla vzít moje maminka sestřičce a on mě
 vyslechnul. Ještě jsem chtěl koupit mamince jednu bílou růžičku,ale to už
 sem se neodvážil žádat od Boha. Ale on dal mi víc, abych mohl koupit i
 panenku i růžičku. Víte,maminka má velmi ráda bílé růže."
 O pár minut se chlapečkova babička vrátila a odešli. Po střetnutí s
 chlapečkem sem pokračovala v nákupech,ale už v jiné náladě,stále jsem na
 něj musela myslet. Potom jsem si vzpomněla na článek, který sem četla před
 dvěma dny. Psalo se tam o opilém řidiči, který havaroval s jiným autem, v
 kterém seděla mladá žena se svojí dcerkou. Děvčátko na místě zemřelo a
 matka byla ve velmi kritickém stavu. Dva dni po mém střetnutí s chlapečkem
 sem si přečetla článek, který oznamoval, že chlapečkova maminka
 zemřela. Běžela jsem do květinářství koupit kytici bílých růží a šla jsem
 na pohřeb. Na místě, kde se můžou příbuzní naposledy rozloučit se
 svojí nejmilejší, ležela mladá žena v truhle, v ruce měla kytici
 bílých růží, vedle sebe měla položenou chlapečkovu fotku a panenku. S
 pláčem jsem opustila hřbitov, s pocitem, že se můj život změnil.
 Láska, kterou chlapeček cítil ke své mamince a sestřičce byla neuvěřitelná
 a nepředstavitelná. A jeden opilý řidič mu za setinu sekundy sebral maminku
 i sestřičku, které tak velmi miloval.
 Teď máš dvě možnosti:
 1) Pošleš tento mail svým známým
 2) Vymažeš si ho, a budeš se tvářit,že se nic nestalo
 Když se rozhodneš přeposlat ho, tak možná zabráníš tomu, aby někdo sedal
 opilý za volant!!!
 ...Je to hodně smutné ale je to prostě život, který může být dost krutý
 .......